Výbuch mého nového auta

Natankovala jsem nevím proč jen za tři stovky. Ale lila jsem ten benzín někde jinde, než běžně do své nádržky. Jakoby pod kapotu kamsi. Byly tu nevím proč dva otvory asi na tankování. Šla jsem zaplatit a paní prodavačka se mě ptá jestli znám jejich zavináč. Říkám, že ne. A ona mi vysvětluje ať si ho vyhledám, kvůli zdanění, že je nějaký nový zákon. Šla jsem zpět do auta  a nastartovala. V tom mi něco hlodá ve svědomí, že jsem podivně natankovala do jiné nádržky. Říkám si, snad se něco nestane s autem, popojela jsem a hned po chvíli co hřeje motor, začínám vidět před kapotou dým a jiskry, malý ohýnek. Hned uteču od auta a běžím na benzínku na prodejnu. Volám: "Hoří mi auto! Hoří mi auto! Zavolejte hasiče! Ale nevidím nikoho, kdo by začal volat hasiče. Jakoby to nikdo neuměl nebo se nikomu nechtělo. Nechala jsem v autě všechny své doklady a rychle si vzala jen mobil. Pomyslela jsem, že shoří můj batoh s celou peněženkou, že si budu muset dělat nové doklady. Samozřejmě, mé auto bude zničené, to je mnohem horší, ale mě napadaly takové věci jako karty v peněžence, že budu muset dělat nové a že mi shoří celý batoh.  Říkám to znovu na prodejně, že mi hoří auto ať zavolají hasiče. Nikdo nic.  Místo toho, aby někdo konečně vzal hasící přístroj nebo něco a zabránil šíření požáru, tady na benzínce! Tak nikdo nic nedělal. Prodavačka druhá jen zamkla prodejnu a začala stříkat nějakým sprejem věci kolem nás, že prý to zabrání požáru až se dostane k nám. Že to učiní tím pádem ty věci nehořlavé. Pomyslela jsem si co to je za blbost, proč dělá toto, proč raději všichni když už neutečeme?! Vždyť tu bude velký výbuch, je tady benzín všude, jsou normální?! Uhoříme tady všichni! Vybuchneme tu! Řvu a hledám kudy alespoň já uteču, když ti blázni, nevím proč se k tomu nemají. Vidím jinou prodavačku jak jde naopak směrem k mému autu, zjistit stav auta, ne že by tomu šla zabránit. A hned se vrátí udýchaná a šokovaná, volá: všichni pryč! Auto je celé v plamenech, za chvíli vybuchne! V tom rozbiji okno, protáhnu se oknem ven a utíkám pryč. Snažím se tedy já zavolat hasiče. Ale podivně se nemůžu dovolat hasičům. Jedna žena vedle mě nabádala, že hasiči mají číslo  155, volám toto číslo a zvedne mi to můj synovec. Volám na to znovu a ozve se cizí ženský hlas, automat. Říká mi ať zmáčknu jedničku pro češtinu, je to totiž v ukrajinštině. Nechápu jak je to možné. Pak si uvědomím, že tohle číslo přeci nemělo být přesměrované na něj a už vůbec ne na hasiče. Volám tedy 150, vzpomenu si 0, jako hadice. jo. Volám na toto číslo, že se konečně dovolám hasičům. zvedne mi to nějaký cizí pán, zase se to přesměrovalo na někoho jiného. a Já mu vysvětluju: hoří mi auto! Potřebuju se dovolat hasičům! A on mi v klidu říká ať se uklidním. Já řvu ještě víc, jak můžu být klidná?! Hoří mi auto! Potřebuju hasiče! A on to típne. Hulvát jeden. Tak jsem se asi nedovolala.