Nedostatek spánku a rakovina

Demence a rakovina jsou dvě nejobávanější nemoci moderního světa. Obě souvisejí s nedostatkem spánku.

Alzheimer

Vyšetříte - li pacienta trpícího Alzheimerovou chorobou, narušení hlubokého spánku je mnohem výraznější. Za vše nejspíš zodpovídá fakt, že několik let před nástupem Alzheimerovy choroby nastávají problémy se spánkem. Ty zřejmě představují časné varování nebo k chorobě přispívají. 

Při našem nedávném výzkumu jsme vycházeli z popsaných závěrů a podařilo se nám doplnit zásadní dílek do skládačky Alzheimerovy choroby. Objevili jsme novou cestu, skrze niž amyloidový plak možná přispívá k úpadku paměti v pokročilém věku. Jedná se o prvek, který v našich úvahách o tom, jak Alzheimerova choroba funguje, dlouhodobě chyběl. Už jsem zmínil, že toxické nánosy amyloidu se hromadí v některých částech mozku, ale v jiných vůbec. Přestože je charakteristickým rysem ALzheimerovy choroby úbytek paměti, amyloidové plaky z nějakého záhadného způsobu nepostihují hipokampus - klíčovou zásobárnu vzpomínek v mozku. S následující o tázkou si vědci doposud lámou hlavu. Jak mayloidy narušují paměť pacientů trpících Alzheimerovou chorobou, když samy nezasahují paměťové oblasti mozku? 

Ačkoli jsou ve hře možná další aspekty nemoci, připadalo mi pravděpodobné, že jsme zatím neodhalili určitého prostředníka zodpovědného za to, že se účinek amyloidových plaků projevuje nejen v zasažené části mozku, ale ovlivňuje i paměť, která závisí na jiných oblastech mozku. Bylo tím neodhaleným prostředníkem narušení spánku?

Náš výzkum dokázal, že amyloidové plaky vznikají při Alzheimerově chorobě jsou nejspíš spojené s úbytkem hlubokého spánku. Co když to ale funguje i naopak?  Co když za  hromadění amyloidových plaků v mozku může nedostatek spánku?       

Bez dostatečného spánku se v mozku hromadí amyloidové plaky, zejména v oblastech, kde vzniká hluboký spánek a potom na ně útočí a rozkládají je. Úbytek NREM spánku způsobený takovým útokem oslabuje schopnost v noci vyplavovat amyloidy z mozku, což vede k rozsáhlejšímu hromadění plaku. Více amyloidového plaku, méně hlubokého spánku, méně hlubokého spánku, více amyloidového plaku atd. donekonečna.

Vysoký krevní tlak

zrychlené srdeční stahy, vedle zrychlování tepu a zvyšování krevního tlaku narušuje nedostatek spánku  také vlákna namáhaných cév, především pak těch zásobujících samotné srdce, takzvaných venčitých tepen. Aby mohly tyto chodby života zásobovat srdce krví, musejí nýt čisté a doširoka otevřené. Zužte nebo zablokujte tyto průchody a vaše srdce utrpí vyčerpávající a často smrtelný záchvat vdůsledku nedostatečného okysličování krve, hovorově známý jako infarkt.

Jednou z příčin uzavření venčitých tepen je ateroskleróza - kornatění tepen, tedy ucpávání srdečních průchodů ztvrdlým plakem obsahující vápník. 

U nedostatečného spánku při 5 až 6 hodinách nebo méně, se zvýšilo riziko kornatění tepen.

Když vaše srdce trpící nedostatkem spánku začne bít rychleji, objem krve pumpovaný krevním řečištěm se zvýší a současně stoupne i krevní tlak. Zároveň se projeví také chronický nárůst stresového hormonu zvaného kortizol, jedním z nežádoucích následků trvalého přívalu kortizolu je zúžení krevních cest vedoucích k ještě výraznějšímu zvýšení krevního tlaku.

kornatění tepen -  začíná se nachylovat rozikový faktor - nejčastější oběti výbuchu bývá srdeční infarkt a mozková příhoda. 

NREM spánek dostatečný předchází hypertenzi a mrtvici.