Kdo dal souhvězdím jejich jména?

Již odpradávna si lidé spojovali nápadné hvězdy noční oblohy do tvarů, ve kterých rozpoznávali různé živočichy, božstva či předměty. Označení známých dvanácti souhvězdí zvěrokruhu pochází z babylonského období. Většinu dalších souhvězdí viditelných ze severní polokoule pojmenovali antičtí Řekové: před téměř 2000 lety popsali Eratosthenes a Ptolemaios ve svých dílech 48 souhvězdí, která nazývali především podle postav z řecké mytologie. V novověku byla označena další souhvězdí - zvláště v oblastech jižní oblohy, kterou Evropané dříve neznali. Od té doby můžeme na obloze najít zvířata jako páv nebo chameleon či výhradně technická zařízení. například vývěvu či pec. Mezinárodní astronomická unie výčet souhvězdí uzavřela v roce 1928 a dodnes platí seznam 88 souhvězdí.

Jak jsou souhvězdí vzdálená?

Souhvězdí slouží jen k orientaci na obloze - nejsou žádnými reálnými skupinkami. Naši předci spojovali jasné hvězdy do obrazců více méně libovolně. Proto u jednotlivých souhvězdí nemůžeme uvést jednoznačnou vzdálenost - každá hvězda daného souhvězdí je jinak vzdálená - např. sedm nejjasnějších hvězd Velké medvědice je vzdáleno 55 až 93 světelných let. A hvězda Kappa v přední tlapě medvědice je vzdálena dokonce 200 světelných let. 

Název souhvězdí Velká medvědice pochází z řecké mytologie Diovu milenku, nymfu Kallisto, proměnila Artemis v medvědici a Zeus ji později umístil na nebesa.