Co skutečně znamenají sny?

Sny patří k našim nejzáhadnějším zkušenostem. Mohou být zmatené, zábavné, děsivé nebo povzbudivé - většinou však rychle upadnou do hlubokého zapomění. 

Lidé se již od pradávna pokoušejí interpretovat své sny.  Dříve se pokoušeli převést obsah snu do skutečnosti, aby trochu předpověděli budoucnost. Dnes se na základě snů zkoumá spíše nitro snícího. Ale co se ve skutečnosti skrývá za tímto filmem v hlavě?

Pomocí dnešní vědy lze žijícímu člověku  nahlédnout do mozku a pozorovat, jaké procesy zde během spánku probíhají. Díky výzkumu zážitků umírajících dokáže někdy medicína vrátit do života člověka stojícího na prahu smrti. Přes veškerý pokrok v lékařství a další vývoj přístrojového vybavení sloužícího k pozorování funkcí našeho těla jsou zatím vědomosti o existenci snů a vzpomínek jen velmi kusé.

Prozatím se ví, že na uspořádání vzpomínek se musí aktivovat geny v mozkových nervových buňkách, vytvořit nové bílkoviny a změnit nervová spojení.  O vzniku snů víme ještě méně. Jeden čas  se předpokládalo, že souvisejí s takzvanými REM - fázemi spánku. REM znamená  Rapid Eye Movement, fáze spánku, kterou lze rozpoznat podle rychlého  pohybu očních bulev spícího. REM - fáze byly objeveny v polovině 20. století a od té doby hrají důležitou roli při vysvětlování snění. Při REM fázích nedochází jen k rychlému pohybu očí, ale i dalším motorickým aktivitám a také reakcím genitálií. REM fáze přicházejí přibližně každých 90 minut a trvají 20 minut. Z experimentů ve spánkové laboratoři víme, že lidé probuzení uprostřed REM fáze, vyprávějí o snech daleko více, než když byli  vzbuzeni mimo REM fázi. Nyní   se již ví, že snění probíhá i v jiných fázích spánku. Tyto sny však mají odlišnou kvalitu. Více se podobají vědomým procesům myšlení. Na rozdíl od nich se sny v REM fázích podobají spíše sekvencím z výpravného filmu. Přesto je souvislost mezi sny a REM fází volnější, než se zprvu zdálo. Ve vzácných případech, kdy jedinec vinou poškození mozku vůbec nesní, u něj přesto stále můžeme pozorovat REM fáze.

Výzkum spánku : Somnologie.

Co nám sny mají řící?

Předpokládalo se, že sny jsou výsledkem původně nesouvisejícíh informací z různých oblastí mozku. Odborníkům však samozřejmě neušlo, že se lidem nezdá o  libovolných tématech, ale že se sny většinou týkají něčeho, co souvisí s nimi a jejich životem. Některým lidem se třeba neustále zdá, že selhali u maturitní zkoušky. Nebo se ve snech objevují osoby a předměty, s nimiž se spící setkal předchozí den. Proto dnes vědci spíše vycházejí z toho, že sny musí být něčím víc než jen náhodnými nervovými vzruchy.

Na jaké sny si vzpomeneme?

Ráno většinou víme jen to, že jsme intenzivně snili. A protože máme během noci většinou několik snů, není to nic zvláštního. Pokud si na nějaký sen vzpomeneme, pochází   většinou z poslední fáze snění před probuzením. Často se však jeho obsah vytratí ve chvíli, kdy ho chceme někomu začít vyprávět. V paměti zůstávají  déle jen noční můry a emocionálně obzvlášť drásavé sny. 

Jak hodnotil snění Sigmund Freud?

Pro Sigmunda Freuda byl sen královskou cestou k poznání nevědomí lidské duše. V neposledním řadě z poznatků vlastních snů Freud  vysledoval, že sny mají smysl, jsou naplněním potlačených přání. Potlačené přání však ve snu nevystupuje odhalené. Význam snu představuje v hádankách a posunech. Tím Freud vysvětluje známý jev, kdy jsme si ve snu  jistí, že danou osobu známe, a přitom ji nedokážeme pojmenovat, Různé osoby z vlastní minulosti  a přítomnosti mohou splynout v jednu smíšenou osobu. K posunu dochází pokud se do obrázků z předchozího dne vetřou obrázky z minulosti. Posuny a hádanky lze podle Freuda vysvětlit i skutečnost, že si po probuzení vzpomínáme jen na zlomky snů. 

Kniha Sigmunda Freuda : Výklad snů, z roku 1900 byla důležitým krokem na cestě k psychoanalytickému porozumění lidským pocitům.